Petition http://www.educationsansfrontieres.org/?article4633
VÝZVA
Jsme děti rodičů « bez papírů ».
Člověk bez papírů je ten, kdo nemá pobytovou kartu,
i když je ve Francii už dlouho.
Jako mnozí z vás, naši rodiče přišli odjinud.
Utekli před násilím, před bídou.
Přišli pracovat a umožnit nám lepší život.
Někteří z nás se narodili ve Francii.
S papíry či bez, Francie je naší zemí.
Žijeme v hotelech, bytech či pokojích, kde se mačkáme jeden na druhého.
Každý den máme strach.
Bojíme se, že naši rodiče budou zatčeni cestou do práce, když jedou metrem.
Bojíme se, že budou uvězněni, že naše rodina bude rozdělena a že nás pošlou do země, kterou neznáme.
Stále na to myslíme.
I ve škole.
Je normální mít strach, když jdeme do školy?
Minulé léto našim rodičům a nám vysvitla naděje, že konečně dostaneme doklady.
Vyplnili jsme žádosti, strávili jsme dny a noci ve frontě na prefekturu.
Zapsali jsme se na úřadech.
Věřili jsme, že dostaneme povolení, že skončí ta hrůza.
Splňovali jsme všechny požadavky, ale řekli nám : ne.
Přišli jsme s odhalenou tváří, s našimi jmény a adresami.
Ti, kteří povolení obdrželi, byli ve stejné situaci. A přesto nám řekli: ne.
Zcela náhodně.
Teď jsme v nebezpečí a musíme se skrývat.
Proč taková nespravedlnost ?
Již nechceme žít ve strachu.
Chceme, aby nás Francie vzala za své.
Chceme mít papíry.
Nechte nás zde vyrůst.
VÝZVA
Jsme děti rodičů « bez papírů ».
Člověk bez papírů je ten, kdo nemá pobytovou kartu,
i když je ve Francii už dlouho.
Jako mnozí z vás, naši rodiče přišli odjinud.
Utekli před násilím, před bídou.
Přišli pracovat a umožnit nám lepší život.
Někteří z nás se narodili ve Francii.
S papíry či bez, Francie je naší zemí.
Žijeme v hotelech, bytech či pokojích, kde se mačkáme jeden na druhého.
Každý den máme strach.
Bojíme se, že naši rodiče budou zatčeni cestou do práce, když jedou metrem.
Bojíme se, že budou uvězněni, že naše rodina bude rozdělena a že nás pošlou do země, kterou neznáme.
Stále na to myslíme.
I ve škole.
Je normální mít strach, když jdeme do školy?
Minulé léto našim rodičům a nám vysvitla naděje, že konečně dostaneme doklady.
Vyplnili jsme žádosti, strávili jsme dny a noci ve frontě na prefekturu.
Zapsali jsme se na úřadech.
Věřili jsme, že dostaneme povolení, že skončí ta hrůza.
Splňovali jsme všechny požadavky, ale řekli nám : ne.
Přišli jsme s odhalenou tváří, s našimi jmény a adresami.
Ti, kteří povolení obdrželi, byli ve stejné situaci. A přesto nám řekli: ne.
Zcela náhodně.
Teď jsme v nebezpečí a musíme se skrývat.
Proč taková nespravedlnost ?
Již nechceme žít ve strachu.
Chceme, aby nás Francie vzala za své.
Chceme mít papíry.
Nechte nás zde vyrůst.
Category
📚
Éducation